Ostatní

13.08.2020

Rok jako europoslankyně

Rok jako poslankyně Evropského parlamentu. Co se dá za rok mezi více jak 700 dalšími europoslanci stihnout, začít či změnit? Málo i hodně. Záleží na perspektivě a vytyčených cílech. Už teď mohu říci, že jsem se vás hlavně snažila celý rok co nejvíce informovat. Pojďme si to tak teď po roce shrnout - a dát do perspektivy.

Budování pozice

Když přijdete do Evropského parlamentu jako nový poslanec či poslankyně, nikdo nezná vaše názory, schopnosti či třeba důvěryhodnost. Nějakou indikací může být stranická kartička (ze začátku mě všichni cpali do škatulky “to jsou ti Piráti, ti se věnují novým technologiím”, což vůbec není špatný začátek). Musíte se tedy ihned pustit do schůzek, jednání, vyjednávání i těžkých kompromisů, protože bez těch správných výborů a uzmutých témat neprosadíte nic, i kdybyste měli řešení hladomoru a lék na rakovinu k tomu.

Někdo si možná vzpomene, že jsem v kampani mluvila hodně o kontrole exportu zbraní do krizových oblastí (ne řešení zbraní doma, ale jejich vývoz a častý konec v rukou teroristů). Hned zkraje jsem musela udělat bolavý ústupek - téma silně chtěla i koordinátorka bezpečnostního výboru a měla navrch v síle hlasů díky svému zvolení za Německo. Dokázala jsem se s ní však dohodnout, že bude pokrývat konvenční zbraně, jako jsou například tanky a běžná munice, kterak je to velkým problémem a tématem v Německu; a já si vzala vše spadající do škatulky moderních technologií - autonomní zbraně, umělá inteligence apod. S dalším vyjednáváním se mi podařilo rozšířit portfolio na to, co se dá nazvat “budoucnost války” či “hybridní hrozby” - od zmíněných autonomních systémů po dezinformační kampaně. Výsledkem je stínové zpravodajování (za frakci) reportů k umělé inteligenci), zpravodajství (za celý Parlament) k legislativě o zboží dvojího užití (např. drony - mající civilní i vojenské užití) či třeba plné členství ve speciálním výboru pro dezinformace. Nejen tedy, že jsem si vybudovala pevnou pozici v jasně stanovených tématech, což mi značně zjednodušuje v nich něco dělat, ale už jsem získala i tvrdou legislativu, která má šanci ochránit naši budoucnost a lidská práva.

Kam až pevná pozice může vést jsem si zažila na vlastní kůži v únoru, když jsem byla pozvána na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, největší bezpečnostní událost roku, kam se sjíždějí hlavy států a bezpečnostních složek celého světa - nebo nově i CEO korporací, které začínají být důležitým dějištěm a hlavně bojištěm; jako byl třeba letos Mark Zuckerberg. O účast na takové akci si nemůžete požádat - buď vás organizátoři vyhodnotí jako relevantní a pozvou vás, nebo ne. Což zaručuje, že poznáte skutečně zajímavé lidi a experty v oboru. Více vizitek jsem ještě nikde neposbírala.

Diplomatický nátlak

Takzvaně tvrdá legislativa je jedna část práce. Evropská unie a Parlament mají ale více složek moci - a obzvláště zahraniční politika, na kterou se zaměřuji, se neobejde bez tzv. měkkých nástrojů diplomacie. Osobně tomu říkám “aktivismus v politice” - otevřený dopis s nějakou výzvou můžete zaslat i vy, či organizace za něco bojující. A mohu tak učinit i já a využít tak trochu té moci, která mi byla svěřena, k boji za to, čemu věřím.

Zaslala jsem už čtyři otevřené dopisy - jeden ruské vládě kvůli zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací; další americkým senátorům kvůli návrhu zákona EARN IT, který by ohrozil soukromí i vás, evropských uživatelů amerických aplikací; vysvětlující dopis mým kolegům europoslancům ohledně smlouvy o volném obchodu s Vietnamem; a dopis gruzínské vládě, v němž odsuzuji situaci politických vězňů i nenaplňování slíbených reforem ze strany vlády po velkých občanských protestech. Poslední zmíněný je ze série kroků a nátlaku, který vyústil v tzv. Dohodu 8. Března, kterou podepsali zástupci koalice a opozice a dohodli se na podmínkách změn ve volebním systému i propouštění politických vězňů. Samozřejmě netvrdím, že jsem sama zařídila zlepšení demokracii v Gruzii :) ale dopis, tlak skrze jejich média, chystaná rezoluce (kvůli koronaviru pozastavená) i neschválení prohlášení zástupců gruzínského a evropského parlamentu - což byl značně bezprecedentní krok - všechny vedly k takovému tlaku, že si ke společnému stolu sednout museli. A slouží to jako dobrý příklad toho, co i jen pár zástupců z Evropského parlamentu může udělat.

Akce, konference, školy

Nuže, pozice je vybudovaná a využívám nástrojů, které mi mandát nabízí, jako je podílení se na legislativě nebo rezoluce. Jaká je třetí zásadní složka práce? Informovat, informovat!

Jeden z mých hlavních slibů nejen v kampani, ale v politice jako takové, je více přibližovat politiku lidem - vám. Proto jsem si založila YouTube kanál, kde najdete od začátku sérii videí vysvětlujících základní fungování Evropského parlamentu i Unie jako takové; a sdílím na svém webu i sociálních sítích, co jen jde. Online přítomnost ale nestačí - a své pozice mohu využít v tomto případě dvojím způsobem: účastí na akci (či její organizací), kam by pro mě bez europoslaneckého mandátu bylo obtížné se dostat a sdílení informací z takové akce; nebo přinesením informací přímo za vámi, ať už na besedách, jako řečník na konferencích nebo přednáškami na školách.

Příklady prvního druhu může být má účast na zahájení řízení o vydání Juliana Assange, zakladatele WikiLeaks, z Velké Británie do Spojených států amerických. V té době kolovala spousta misinformací ohledně jeho zdravotního stavu i manipulace daného řízení, a jako zástupce Evropského parlamentu jsem měla možnost proces pozorovat a nazpět o tom informovat.

Co může být přinášením informací za vámi jsem již zmínila, může to mít ale i formu příchodu lidí za mnou: v prosinci jsem pozvala autory instagramu Politika pro mladé do Parlamentu, aby poznali i bruselské prostředí a motivovala jsem je do pokračování jejich skvělé práce, a po lehkém přerušení kvůli koronaviru počítám s dalšími návštěvnickými skupinami, které nám Parlament povoluje - na pořadníku mám kromě klasických skupin studentů i skupiny učitelské, protože právě na nich pak leží předání znalostí a zkušeností mladším generacím.

Čísla, data, statistiky

Někteří europoslanci se prý snaží mít co nejlepší statistiky standardní parlamentní činnosti, aby pak vycházeli v měřitelných průzkumech co nejlépe. Já vám popsala, na co jsem se soustředila předchozí rok, a je i na vašem zhodnocení, reprezentuji-li vás k vaší spokojenosti. V Parlamentu se nicméně snažím vystupovat, je-li pro mě téma zásadní a aktivně se ptát tam, kde odpovědi chybí. Veškeré údaje si můžete najít i na mé parlamentní stránce, připravila jsem si však pro vás na závěr infografiku své činnost “v rámci zdí parlamentu”, jak si to občas pro sebe pojmenovávám. A trochu měřitelné činnosti navíc. :)

Je to i na vás!

Vyrovnání se s pandemií, která nás všechny nečekaně zasáhla, bude velkou výzvou. Ale právě proto se na nadcházející rok těším, jelikož výzvy přináší i rozvoj a pohyb kupředu. Děkuji za vaši dosavadní zpětnou vazbu a prosím vás o její pokračování. Protože poslanecký mandát je veřejná služba, ne kariérní volba, a já tu službu chci skutečně dělat pro veřejnost - pro vás.