Česko a Slovensko plné dezinformací. Nebo je to dezinformace?

Bylo by naivní si myslet, že Česká republika či Slovensko nepodléhají vlivům dezinformací a dezinformačních kampaní. Nežijeme ve vakuu. Na problematiku se přesto začalo upozorňovat až kolem roku 2014 s příchodem války na Ukrajině a zesilující ruskou propagandistickou kampaní. Vlivem těchto událostí, rostoucímu počtu zavádějících zpráv z pochybných serverů a „zahlcováním“ obyvatelstva se problematika dezinformací dostala do hledáčku vyšších vládních orgánů. Poprvé vznikaly studie i celé organizace se zaměřením na boj s dezinformacemi, fake news a propagandou.

Od padesáticentové armády po spamuflážového draka: jak Čína vede propagandistické války na internetu

Na začátku druhé dekády 21. století otřásly severní Afrikou i Blízkým Východem protesty, jaké svět dlouho neviděl. V období, které později získalo jméno Arabské jaro, se autokraté třásli před rozezlenými občany, kteří požadovali kvalitní životní podmínky a záchranu před bídou a chudobou minulosti. Od Tuniska po Egypt a od Sýrie po Bahrajn mladí obsadili ulice ve snaze zbavit se zakořeněných režimů. Hojně přitom využívali sociálních médií.

Informační válka: nová jednička v bezpečnostních hrozbách

Digitální svět informací se rychle stává ústředním vojenským bojištěm dneška. Tradiční soutěžení velmocí se kvapně posouvá do digitálního světa a právě zde nabírá nejdynamičtěji na intenzitě a rozsahu.

Jak se ovlivňují volby

Cíle dezinformačních kampaní jsou mnohé – typicky polarizace společnosti a zvyšování nedůvěry ve stávající systém a instituce. A s tím nutně souvisí i manipulace voleb, ať už ve formě předvolebního boje politických stran, či jako vliv zahraničních aktérů. Jak ale naše volby mohou být ovlivněny? Kde jsou slabiny demokracie?

Boj s dezinformacemi v jiných zemích

O dezinformacích se často mluví s takovou jistotou, jako by příjemce znal přesnou definici i používání (a pokud si čtete mou sérii článků, tak se k tomu rozhodně blížíte!). Realitou ale je, že většina zemí ani Evropská unie s tímto fenoménem zatím nepočítala ve svých nástrojích ani legislativě a je to něco, k čemu se v Evropské unii schyluje. Na příkladu několika zemí jsem tedy v tomto článku sepsala, jak se s dezinformacemi doposud v různých zemích pracovalo, a co by si z toho Evropská unie měla odnést.

Dezinformace a fake news jsou nukleární zbraně 21. století

Ještě nikdy v historii neležela na médiích taková zodpovědnost jako dnes. A vlastně i na nás, kteří média konzumujeme. Můžeme ale vyhrát souboj s šiřiteli fake news?

Dezinformace a ještě dál: jak se virus jménem QAnon rozšířil do Evropy

Kvazi-náboženská konspirační teorie QAnon, která se šíří na populárních internetových platformách, si nakonec našla cestu do Evropy. Ale co je přesně QAnon a proč by nás to mělo zajímat?

Dezinformace v časech koronavirové pandemie. Čemu lidé uvěřili?

Koronavirová pandemie se bohužel ukázala jako skvělá příležitost pro šíření dezinformací a dezinformačních narativů. Počet šířených dezinformací celkově se nezvyšuje, co se však zvyšuje, je podíl těch spojených s virem.