Polsko je dějištěm klíčového boje za ženské právo na vlastní tělo

Polští poslanci včera debatovali o návrhu zákona, který by v zemi kompletně zakázal ženám možnost podstoupit potrat. Podle tohohle zákona by za potrat hrozil stejný trest jako za vraždu. Zákon o zákazu potratů byl nakonec zamítnut. Přesto se zdá, že polská konzervativní klika se silným zastoupením v parlamentu hodlá dál usilovat o vybudování dystopického státu, který vlastní ženská těla. Už jen projednávání tohoto „barbarského návrhu nadace fanatiků“, jak jej označila jedna opoziční poslankyně, by ale měl rozblikat červené kontrolky.

Zamítnutím samotného zákona ale nebyl boj vyhrán. Prošel návrh na založení registru těhotenství - tedy ve skutečnosti prostě taková „databáze děloh“. Podobné databáze má nově sestavovat tzv. Polský institut pro rodinu a demografii, což je jen eufemistické označení pro šmírovací instituci na polské ženy. Šéf tohoto institutu se díky němu bude moct na základě pravomocí státního zástupce účastnit rozvodového řízení a účinně blokovat rozhodnutí. Bude moct podávat žaloby proti LGBT+ osobám s dětmi a požadovat zbavení jejich rodičovských práv. A bude mít přístup k údajům o každém těhotenství, každém potratu, o každé ženě v zemi, které shromáždí jakýkoli subjekt v Polsku.

V Polsku už nyní platí extrémně přísná omezení interrupcí - těhotenství lze už dnes legálně ukončit, jen je-li důsledkem znásilnění či incestu, anebo prokazatelně ohrožuje život matky. Tento registr má tedy za úkol jediné: zachytit ty ženy, které vyjedou za interrupcí do zahraničí.

Je potřeba připomenout, že poslanci se návrhem na úplný zákaz potratů zabývali z podnětu občanské iniciativy, kterou podepsalo 130 tisíc lidí. Stojí za ní Mariusz Dzieržawski, protipotratový aktivista, zakladatel Nadace Pro - právo na život. Zní to zhola neuvěřitelně, ale podle jednoho z paragrafů by mohl být trestný i spontánní potrat, pokud by vyšetřovatelé došli k závěru, že těhotná se žena „nechovala tak opatrně, jak by to odpovídalo jejímu stavu“.

Vzbuzuje to ve vás podobné pocity jako seriál Příběh služebnice? Ve mně taky – i tam byly ženy obětí své dělohy, na kterou si dělá nárok totalitní stát. O to horší je, že se takové návrhy vážně diskutují na parlamentní půdě členského státu EU, ba dokonce našeho přímého souseda.

Není náhoda, že tyto události s úzkostí sledují i ženy v České republice nebo na Slovensku. O to větší inspirací jsou pro mě polské ženy, které si toto středověké utahování šroubů nenechávají líbit a znovu pořádají masové protesty – v Poznani, Vratislavi, Katovicích, Krakově a na dalších místech.

Jsem v tom s nimi.