Dezinformace a hromadná nahlášení na Facebooku: jak reagovat

Rostoucí popularita aplikací pro sdílení fotografií a videí, jako jsou Instagram a TikTok, pravděpodobně zvýší podíl dezinformačních taktik používaných na těchto platformách (za předpokladu, že čínská aplikace přežije kontrolu ze strany západních úřadů). Mnoho politických lídrů obrací zrak směrem k těmto platformám, aby se dostali k mladšímu publiku, zatímco nástroje jako jsou třeba tzv. deepfakes, se šíří jako nikdy předtím.

Navzdory této hrozbě však deepfakes nedosáhly (zatím?) bodu, kdy by mohly představovat skutečné nebezpečí; úpravy multimediálního obsahu s cílem úspěšně oklamat velkou řadu on-line populace by vyžadovaly sofistikovanou technologii, kterou zatím nedisponují. Většina deepfakes také zanechává snadno detekovatelné stopy na pozměněných videích.

Zvláště na Facebooku, ale také na Twitteru se vyskytují skrytější a rafinovanější soubory nástrojů, které mají vládní agentury, jednotliví aktéři nebo skupiny a korporace k dispozici, aby jimi ovlivňovaly veřejné mínění šířením nepravdivých informací nebo přímo útokem na konkurenční účty – za účelem je umlčet. Tyto nástroje sestávají z lidských účtů, botů a „kyborgů“, kteří se většinou zabývají obrazovými a textovými informacemi.

1) Lidské účty jsou spravovány skutečnými uživateli, často zaměstnanými na tzv. trollích farmách. Trollí farmy jsou společnosti zaměstnávající profesionální nebo poloprofesionální pracovníky, kteří rozsévají různé názory prostřednictvím falešných zpráv a šířením propagandy napříč sociálními sítěmi. Příkladem je Agentura pro výzkum internetu (IRA), ruská společnost zapojená do mnoha kampaní.

2) Boti jsou účty řízené pomocí algoritmů, které mají napodobovat chování lidských uživatelů. I když jsou jednotlivě méně efektivní, mohou být nasazeny ve velkém počtu k manipulaci s trendujícími tématy, k hromadnému nahlašování účtů/stránek/skupin nebo k šíření konkrétních zpráv.

3) Kyborgové představují lidské účty, které však také využívají automatické procesy k provádění dezinformačních kampaní.

Důvod proč je Facebook stále dominantní platformou dezinformačních kampaní může spočívat především v demografii. Nedávná studie zaměřená na americkou populaci potvrdila, že starší uživatelé (nad 65 let) sdílejí téměř sedmkrát více dezinformací a hoaxů, než nejmladší věková skupina; pokud tato data propojíme s demografickými údaji Facebooku a Instagramu, získáme jasný obrázek: zatímco Facebook používá 46 % občanů starších 65 let, pouze 8 % z nich má účet na Instagramu. Propagátorům dezinformací tedy nyní dává smysl zaměřit své úsilí na platformy využívané právě těmito uživateli.

Tyto kampaně jsou často vedeny profesionály, kteří mají na své straně zkušenosti i odpovídající prostředky. Když si podivné profily na Facebooku počíhají na naše skupiny nebo když interagují s našimi stránkami, pozorné oko by mělo odhalit, zdali jednáme s boty nebo falešnými účty. Platforma ale není vždy nápomocná a mnoho stránek dostává špatné hodnocení nebo je dokonce smazáno bez varování nebo následných vysvětlení od Facebooku. Následující tipy mohou pomoci identifikovat takové účty a vyhnout se nepříjemným překvapením:

1) URL. Rozdílné názvy URL (odkaz na profil) a profilů samotných mohou být znamením toho, že účty byly změněny a znovu použity jejich buď vlastníkem, nebo odcizeny a poté znovu použity třetí stranou. Staré účty běžných uživatelů jsou cennými aktivy pro dezinformační kampaně, protože nejsou kontrolovány zaměstnanci sítě ani algoritmy a pro ostatní uživatele jsou obecně důvěryhodnější.

2) Datum založení. Neexistuje způsob, jak mohou běžní uživatelé určit přesné datum vytvoření účtu, s výjimkou skupinových administrátorů. Když uživatelé požádají o připojení ke skupině na Facebooku, mohou správci a moderátoři skupiny zjistit přesné datum (den/měsíc/rok) vytvoření těchto účtů. Pokud se účet jeví jako extrémně nový (řekněme dva dny starý), mohl by žádat o připojení ke skupině pro konkrétní (škodlivé) účely.

3) Profilový obrázek. Mnoho účtů, zejména botů, nenahrává ani nezobrazuje žádný profilový obrázek. Jak bylo řečeno výše, boti jsou uplatňováni ve velkém počtu a jejich programátoři nevěnují mnoho času vymýšlení propracovaných osobností. Počet botů je potom to, co je důležité pro úspěšné dezinformační kampaně. Některé lidské nebo kyborgské účty mohou sice použít profilové obrázky, ty ale stále vypadají podezřele. Vyhledávače obrázků, jako jsou TinEye a Yandex, jsou zdarma a mohou být velmi užitečné, protože umožňují zpětné vyhledávání obrázků, díky kterému je možné zjistit, zda byly odcizeny jiným zdrojům a uživatelům. Yandex, což je (lehce ironicky) ruský vyhledávač, patří v tomto ohledu k nejpřesnějším.

Pokud si všimnete neobvyklých aktivit takových podivných účtů, a to zejména ve velkém počtu, může být užitečné zrušit zveřejňování stránek a osobních profilů a nastavit soukromí skupiny na soukromé. Takto skupiny trollů nebo botů nebudou schopny interagovat s vytyčenou cílovou skupinou.

Takovéto aktivity ze strany politických aktérů, vládních orgánů a nezávislých skupin představují pro naši společnost skutečné nebezpečí. Nadměrná polarizace zavádí lidi k extrémům politického spektra, způsobuje nenávist a přehnané obavy a rozsévá nespokojenost způsobenou neexistujícími událostmi. To však nesmí vést on-line platformy k diktování toho, čemu by měli občané věřit a čemu ne. Jednostranné kroky společností, které se nikomu nezodpovídají, by mohly vést k cenzuře a porušování práva na on-line anonymitu.

Je zapotřebí více systémových, rozhodných a horizontálních odpovědí tak, aby se všechny části společnosti zapojily do detoxikace zamořeného on-line prostředí.