Akční plán evropské demokracie a boj s dezinformacemi

Proč by měl EDAP zajímat i nás? A proč to není jen další dokument, pod kterým se skrývají prázdné fráze a nic neříkající doporučení?

O čem se bavíme?

Předně, dokument vznikal pod taktovkou kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové. Zároveň plní i jedno aktuální poslání – bojuje proti dezinformacím a podporuje svobodná média a demokratické rozhodování v oblasti voleb.

Cesta k svobodným a spravedlivým volbám vede zejména přes zvýšení transparentnosti politické reklamy a revizi zákona o financování evropských politických stran. Není přípustné, aby politické strany byly financovány netransparentně a docházelo tak k znevýhodňování těch stran, za kterými nestojí bohatí oligarchové. Nové společné volební týmy EU navíc zajistí kybernetickou bezpečnost a nezbytné odborné znalosti, což zvýší celkovou bezpečnost průběhu voleb. Strukturální fondy EU a programy budou zpřístupňovat demokratickou účast a zvyšovat důvěru v demokracii.

Pluralitu svobodných médií mají zajistit zlepšené bezpečnostní podmínky pro novináře a zastavení vykonstruovaných soudních sporů, zahájených s cílem cenzurovat a zastrašit kritiky. Zlepší se financování právní a praktické pomoci novinářům. A součástí balíčku bude také transparentnost médií a státní reklamy.

Proti dezinformačním kampaním zahraničních i domácích aktérů se bude bojovat zvýšením trestu pro pachatele a lepším uplatněním a prováděním již existujících opatření EU. Také bude definována odpovědnost a povinnost online platforem v kontextu zákona o digitálních službách.

Jak reagovala média?

Ačkoli se Akční plán přímo dotýká oblasti médií, nebyla mu věnována větší pozornost. Ti, kterých se dotýká nejvíce, tedy média a novináři, reagovali jen stroze. Pouze krajně pravicové a dezinformační weby to využily jako příležitost kritizovat EU a odsoudit její údajné pokusy umlčet svobodný projev. Ozvala se potrefená husa, neboť právě počínání dezinformačních platforem se dostalo do hledáčku evropské legislativy.

Francie, Litva a Lotyšsko společně představily svoji vizi akčního plánu již během tzv. konzultačního období a italský senát nedávno uspořádal slyšení na téma se skupinou odborníků. Otázka, jak naložit s EDAP, momentálně silně rezonuje napříč evropskými vládami, protože dezinformace související s koronavirem opět mění svůj narativ a přesouvají se směrem k výrobě a podávání vakcín, na což je třeba reagovat.

Negativní proud v České republice

Zahraniční média se o Akčním plánu vyjádřila málo či vůbec, nestavěla se k němu však vysloveně negativně. To česká mediální scéna se vydala jiným směrem. Ať už to bylo kvůli chybnému překladu, nepozornosti či něčemu jinému, velká média jako Česká televize či Eurozprávy začala opakovat totožné tvrzení: Evropská komise chystá „závazná pravidla pro internetové platformy“.

Původní titulek, který ČT převzala od ČTK, byl změněn, některá média však ponechala články v původních podobách a dezinformační weby už dávno křičely o „cenzuře“. Akční plán je tak i vinou této chyby v České republice přijímán ze všech členských států nejhůře.

Zajímavostí je, že nejvíce prostoru pro obhájení tohoto návrhu dostala Jourová v Parlamentních listech, kde ovšem pod heslem „pět minut nacista, pět minut Žid“ vyrovnal skóre hrůzu dštící poslanec SPD. A jeho kritika návrhu již obsahuje staré známé floskule o „české svrchovanosti“, „diktátu z Bruselu“ a „ovládnutí Bruselem“. Ironie tomu chtěla, že toto „nejhorší cenzorské zlo z pera Bruselu“ prosadila česká eurokomisařka nominovaná českou vládou, která vzešla z českých voleb. Tento příklad hezky ilustruje, jak je absurdní nahlížet na Evropskou unii měřítkem „my“ a „oni“. Je tak potřeba neustále připomínat, že i Ty jsi Brusel.

Pokud chceme, aby budoucí „evropský soubor nástrojů“ proti dezinformacím, předpokládaný v akčním plánu, byl co nejúčinnější, je třeba pozorně zkoumat současné události a nedovolit, aby se nástroj, který má sloužit demokracii, stal nástrojem protidemokratickým.