Borrellova návštěva Ruska byla ostuda. Je na čase, aby rezignoval

Rusko se snaží ukázat, že jej nelze sankcemi přinutit ke změně politiky. A Josep Borrell sehrál při návštěvě Ruska part, který mu napsal Kreml: pomohl Putinovi, ublížil ruské občanské společnosti, poškodil Západ a ztrapnil Evropskou unii.

Způsob, jakým je západní lídr veřejně ponížen ruskou diplomacií, probíhá vždy podle stejných not: nejprve se někdo jako ministr zahraničí Ruské federace, Sergej Lavrov, či přímo Putin starostlivě rozpovídají o všech pochybeních protistrany – v tomto případě o selhání a brutalitě Frontexu, katalánském separatismu a násilí ze strany španělské policie atp. Odtud vzniklý záznam je pak vysílán domácímu publiku v podobě propagandy, která má vždy stejný narativ: Západ se rozpadá, jeho politika nefunguje, je nestabilní a ještě má problémy s migrací – buďte rádi za to, co vám nabízí současné Rusko a hrdina Putin.

Borrell a jeho diplomatický sbor to všechno samozřejmě věděli předem, přesto se rozhodli svou roli opět poslušně sehrát. Proč? Protože jednají směrem k Rusku cestou appeasementu – jako už mnohokrát a jako vždy neúspěšně. Ve výsledku nebylo Borrellovi umožněno navštívit Navalného ani jeho proces, což měl být hlavní účel jeho cesty v těchto turbulentních dnech. Čekali na to občané EU, čekala na to občanská společnost v Rusku. Borrellovi se přitom téma nepodařilo ani pořádně otevřít a ruskou stranu s ním konfrontovat – propásl tak ojedinělou příležitost zastat se přímo v Moskvě silných prohlášení, která tam v uplynulých týdnech z Bruselu směřovala.

A jako bonus, zatímco probíhala společná tisková konference Borrella s Lavrovem, vypověděla ruská strana tři zahraniční diplomaty (švédského, polského a německého) za údajnou účast na protestech na podporu Navalného. Na samotné tiskové konferenci navíc vládní zpravodajská agentura Sputnik konfrontovala Borrella s otázkou na Kubu, Borrell tuhle návnadu spolknul i s navijákem a v přímém přenosu bok po boku Lavrova kritizoval politiku USA. Při takovém výkonu není divu, že sám Lavrov provokatérsky označí EU za nedůvěryhodného partnera.

V minulosti jsem se na plenárním zasedání i písemnou formou na Josepa Borrella už mnohokrát obracela, ať už ve věci koncentračních táborů v Číně či například mediace války v Náhorním Karabachu. Měla jsem za to, že jeho slabá strategie vůči východním zemím podlamuje hlavní pilíře evropské diplomacie. Odpovědí jsem se většinou nedočkala, přesto pro mě bylo důležité, aby dotazy a výtky na půdě Evropského parlamentu zazněly. Nejen pro zahraničně politickou tvář EU, ale i pro lidská práva jako hodnotu o sobě.

Včera jsem se chystala Josepa Borrella ohledně jeho selhání v Moskvě klasicky interpelovat. Jeho působení v úřadu je ale dlouhodobě slabé a obzvláště v době, kdy je mezinárodní dění pod menším drobnohledem vinou pandemie, je důležité mít v unijní diplomacii silné zastání, na které se občané EU mohou spolehnout. Josep Borrell dokázal, že tohle nepřináší. Proto jsem ho vyzvala, aby na svůj post rezignoval.