Jak se ovlivňují volby

Data vždy měla centrální roli v politice a přibývá společností, které je dokáží využít a dostat se do hlavy milionům lidí. Harvardská akademička Shoshana Zuboff popisuje, jak jsou úpravy lidského chování využity pro komerční účely: „Je k tomu potřeba velký objem da, tzv. dataset – dat o životech a chování desítek, stovek, milionů lidí, umožňující identifikaci korelací, vzorců a odvození informací o jednotlivcích či předvídání budoucího chování. Poté je možné se pokusit ovlivnit toto chování prostřednictvím personalizované a dynamicky cílené reklamy. To je vylepšeno testováním mnoha variant reklam na různých demografických údajích, aby se zjistilo, co funguje nejlépe.“

Pokaždé, když používáme internet, stáváme se do značné míry nevědomými předměty experimentů, které se snaží přijít na to, jak na nás co nejefektivněji vydělat peníze. Stejné praktiky lze použít k politickému ovlivňování voličů. S řádným datasetem byste tedy mohli potenciálně i ovládnout svět.

Mezi nejkontroverznější události posledních let patří v tomto ohledu referendum o Brexitu a prezidentské volby v USA v roce 2016. Obě události zanechávají dodnes víc otázek než odpovědí.

Trump vs. Hillary, nebo Amerika vs. Rusko?

Dle dat publikovaných na euvsdisinfo.eu, jen pár týdnu před volbami měla IRA (Internet Russian Agency) k dispozici až 80 zaměstnanců a měsíční rozpočet 1,25 milionu dolarů. Kampaně ruské agentury IRA během let 2013-2018 dosáhly na desítky milionů uživatelů po celých Spojených státech amerických. Jejich trollí továrny byly zaměřeny na polarizaci společnosti využitím současných rozdílů, včetně kontroverzních otázek, rasových problémů, práv LGBTQI+ osob, práv na držení zbraní, migrace a jiných. Obsah vybízel afro-americké voliče k nesprávným volebním postupům a k bojkotu voleb. Také podněcoval ultrapravicové voliče k násilí a k šíření dezinformací. To vše bylo propojeno s další trollí farmou Ruské vojenské služby (GRU), která měla na svědomí hacknutí několika klíčových demokratů, včetně Hillary Clintonové. IRA také měla vytvořenou řadu tzv. spících účtu, které nejdřív sdílely reálné lokální zprávy, aby si získaly důvěru ostatních uživatelů a měly být použity později. Twitter však tyto účty pozastavil dříve, než mohly být použity.

Nechvalně známá agentura Cambridge Analytica byla součástí Trumpovy volební kampaně. Do konce roku 2014 měl tehdejší zaměstnanec a současný whistleblower Christopher Wylie první úspěšné výstupy z 2,1 milionu profilovaných záznamů z 11 cílových států USA. Tento dataset měl být použit ke komunikaci a k vylepšování zpráv v republikánských kampaních. Ke každému záznamu bylo také přiděleno dalších 253 datových bodů, ze kterých byly vytvořeny psychografické údaje. Tyto hodnoty byly klíčovou informací, díky které CA mohla předpovídat chování určitých skupin lidí a vyvolat silné emoce tam, kde zrovna kampaň potřebovala. A v důsledku tak vydláždit Trumpovi cestu do Bílého domu.

Po skandálu s odhalením praktik Cambridge Analytica a ruského vměšování byl Robert Mueller, ředitel FBI, pověřen vytvořením vyšetřovací zprávy ohledně ruského vměšování do prezidentských voleb v roce 2016. Tzv. Muellerova zpráva potvrdila ruské vměšování do voleb – nepříliš překvapivě při množství důkazů – obvinění Trumpa z rusko-amerického spiknutí či bránění vyšetřování těchto aktivit však již nikoli.

Případ Brexit

Ruská federace opakovaně popírala zasahování do Brexitu a dokonce tvrdila, že západ využívá situaci Brexitu a prezidentských voleb k podněcování protiruské hysterie. Facebook zároveň potvrdil, že několik ruských účtů a placená facebooková reklama aktivně šířily pro-Brexitový obsah. Data také potvrzují, že pro-Brexitové volební kampaně byly podpořeny zavádějícími informacemi, které ve velké míře vznikaly v Rusku.

Zdroj obrázku: https://euvsdisinfo.eu/information-manipexamples-of-pro-kremlin-disinformation-in-figures/

Rusko zvolilo v referendu o Brexit taktiku vytvoření chaosu podporou protichůdných názorů na obou stranách politické sféry. Falešné účty šířily pro-Brexitové i proti-Brexitové narativy. Studie později potvrdily, že v den referenda počet pro-Brexitových zpráv šířených boty dramaticky vzrostl – na každých 100 sdílených „botích“ tweetů vytvořili skuteční lidé jen 80-90.

Dlouho očekávaný závěr zprávy o Rusku zpravodajského a bezpečnostního výboru, který byl zveřejněn v létě 2020, uvedl, že vláda před obviněním z možného ruského vlivu v referendu zavírala oči. Neviděla žádné důkazy, protože žádné vidět nechtěla. Do současnosti nebyla Velká Británie schopna potvrdit ruské zásahy do referenda, což je v rozporu se svědectvím whistleblowerů, výzkumy dat ze sociálních sítí i univerzitních studií.

Britská vláda zanedbala svou povinnost v chránění principů, na nichž se staví základy demokracie. Reakce na druhé straně Atlantiku byla rozhodně rychlejší než ve Velké Británii. Žádné z vyšetřování ale nepřineslo uspokojivou odpověď na to, jak se bránit. Na to budeme muset přijít společně, chceme-li si demokracii zachovat.