Technologie s dvojím použitím

V 21. století obrovským tempem roste digitální propojení celého světa. Prakticky každý v bohatém rozvinutém světě a většina lidí v rozvojovém světě nyní vlastní smartphony s přístupem k internetu. Na smartphonech jsme od okamžiku, co se probudíme, do okamžiku, kdy jdeme spát. Spojují nás s lidmi, které milujeme, a umožňují nám přístup k dříve nepředstavitelnému množství informací.

Arabské jaro v roce 2010 nám názorně ukázalo, co by tyto technologie mohly znamenat pro diktátory. Masivní protesty lidí, kteří chtěli demokracii a svobodu, se podařilo uspořádat prostřednictvím aplikací pro zasílání zpráv a sociálních médií. Skrze ně je snadné koordinovat neuvěřitelně velké skupiny demonstrantů. Pokud jsou digitální technologie v dané zemi povoleny, můžou být darem z nebes pro generace mladých lidí, kteří se narodili ve zkorumpovaných autokraciích. Může to být jejich způsob, jak si na svých vládách vynutit vládní odpovědnost a postupně vybudovat demokracii.

Proč tedy už déle než deset let prohráváme bitvu o demokracii? Nebezpečí neustálého všudypřítomného šmírování autokratů a rádoby autokratů po celém světě neskončilo. Naopak, naskočili na vlnu technologii digitálního sledování a používají ji pro své účely. Erdogan v Turecku je jen jedním z mnoha příkladů. Turecko vězní více novinářů a zadržuje více politických vězňů v přepočtu na obyvatele než kterákoli jiná země na světě.

Nástroje kybernetického dohledu, které pomohly Erdoganovi posílit jeho vládu a rozdrtit všechny potenciální soupeře a demonstrace, pocházejí z německého FinFisheru. Díky investigativní žurnalistice a poznatkům západních nevládních organizací, jako je CitizenLab, je dnes FinFisher nechvalně známý po celém světě. Tato společnost prodává software, který jeho majiteli umožňuje zcela převzít chytré telefony každého, koho tímto softwarem infikuje, a dokonce je použít k nepřímé infekci dalších chytrých telefonů a počítačů. Když víte vše o svém protivníkovi, můžete ho v tichosti vyřadit z politického boje. Přesně to se dnes děje po celém světě.

Jak je možné, že to je legální? Evropské společnosti, jako je FinFisher, mohou v Evropské unii působit legálně, protože prodávají svůj software státním složkám bojujícím proti organizovanému zločinu a terorismu. Německá spolková policie pravidelně používá produkty FinFishers se soudním dohledem a kontrolou, kterou nabízejí silné demokratické instituce Německa. Skutečný problém nastává, když je tato extrémně výkonná technologie prodána bezohledným autokratům. Takový vývoz mimo EU je teoreticky regulován mezinárodními pravidly a v Evropské unii nařízením o kontrole vývozu zboží s dvojím užitím.

U kybernetického dohledu to zatím v praxi nefunguje. V současnosti se v Evropském parlamentu pracuje na reformě tohoto nařízení, aby se vývoz kybernetického dohledu do rukou diktátorů stal minulostí. V těchto jednáních s evropskými členskými státy jsem byla jmenována zpravodajkou pro Evropský parlament. Proces reforem pokračuje od roku 2016 a Evropský parlament se zaměřuje na účinné způsoby, jak zaručit lidská práva a zastavit neregulovaný vývoz kybernetického dohledu.

Mým hlavním cílem je odstranit právní mezery, které umožňují nekontrolovaný vývoz sledovacích technologií. V současnosti autokratické režimy přechází k biometrickému typu sledování – už nemusíte mít na demonstraci svůj smartphone, aby vás vládní režim identifikoval. Rozpoznávání obličeje a další biometrické sledovací technologie jsou na vzestupu. Pokud debatujeme o zákazech jeho používání v našich demokraciích v rámci Evropské unie, nemůžeme dovolit našim společnostem prodávat tuto technologii diktátorům po celém světě.

Demokracie prohrávají závod v digitálním zbrojení, protože autokrati nemají žádné morální ani právní zábrany. Protože si kupují evropské know-how v oblasti dohledu, jsou mnohem dále než evropské země, které se musí řídit regulacemi. Nemůžeme dopustit, aby to pokračovalo. Evropská unie musí jít příkladem v nařízení o zboží dvojího užití a vést globální úsilí o jeho nešíření, aby zvrátila trend 13 let trvajícího demokratického úpadku. Bojuji za to jako člen Evropského parlamentu a jako demokrat.