Ekonomika pro všechny: Čísla ukazují, že otevřenost menšinám znamená prosperitu

Vytvářet komfortní a bezpečné prostředí otevřené všem lidem bez rozdílu je hodnotné samo o sobě. Pokud by se nicméně našel někdo, komu by toto nestačilo, můžeme se na chvíli bavit i v řeči čísel. Protože právě takovou jsem si předsevzala kampaň Politika je pro všechny — co nejmíň zákopových válek, a co nejvíc konkrétních dat a praktických opatření.

A jelikož nejsilnější řečí dnes mluví peníze, mohli bychom se na to, co si myslí o diverzitě v institucích jako jsou firmy, politické strany, úřady apod., zeptat právě jich. A peníze by nám odpověděly jasně: prosperita bude v nadcházejících letech a dekádách výhradně tam, kde se pěstuje otevřenost.

Svázaná ruka trhu

Irský ekonom David McWilliams nazval jednu z epizod svého populárního podcastu s nadsázkou „Existuje gay ekonomika?“ a pozval si svého někdejšího kolegu, britského elitního ekonoma Paula Donovana, který se ve svých pracích věnuje mj. tématu dopadu předsudků na produktivitu (nejen) trhu práce.

Donovan ve své poslední knize Ekonomika a předsudek (2020) vysvětluje, jak se budou globálně vyvíjet trhy práce v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí definovanou rozvojem nových technologií. Podle Donovana mají tyto technologie moc předsudky eliminovat, stejně jako prohlubovat, a záleží až na tom, jak budou využívány námi, lidmi.

Státy, instituce a firmy, které nebudou maximálně otevřené ženám, menšinám, hendikepovaným apod., může toto jejich předsudečné nastavení podle Donovana dovést k úpadku nebo až k úplnému krachu. Nikoli ovšem vinou nějaké „cancel culture“, jak by si snad mohli myslet mnozí z konzervativního tábora, nýbrž čistě z ekonomických, jinými slovy „hodnotově neutrálních“ důvodů.

I posvátná neviditelná ruka trhu, kterou se ostatně mnoho lidí při odporu k diverzitě zaklíná, přitom z principu „nezasahovat“ a „nediskriminovat“ přímo vychází. A týká se to jak dovozu zboží ze zahraničí, tak zapojení různých lidí do výrobního procesu.

Enigma

Konkurenční prostředí na trhu práce definované novými technologiemi bude zvyšovat tlak na firmy, aby, slovy Donovana, „najali na pravé místo v pravý čas toho pravého člověka“ — a právě v tom jim předsudečné nastavení bude bránit. Takové firmy budou tahat za kratší konec než jejich konkurenti, kteří otázku nastavení prostředí vstřícného pro všechny nepodcení a v „celoplanetární“ konkurenci získají ty nejlepší. Bez ohledu na jejich identitu.

Donovan připomíná Hollywoodem zpracovaný příběh fenomenálního kryptoanalytika Alana Turinga. Není náhodou, že klíčové nacistické šifry rozluštila instituce, která se na poměry tehdejší Británie nebývale otevřela ženám a celkově jiným než výhradně mužským pracovníkům. V Bletchley Park pracovalo dle odhadů až 75 % žen a klíčovou roli sehrál právě Alan Turing, který přitom po válce, kterou Británii pomohl vyhrát, musel kvůli své homosexuální orientaci čelit brutální perzekuci a nelidské pseudo-léčbě dle zákona z 19. století, což ho roku 1954 dovedlo až k sebevraždě.

Je to samozřejmě extrémní a velmi historický příklad, právě tím ale v plné nahotě ukazuje, jaký potenciál mají organizace, které umožní vzkvétat schopnostem všech lidí bez rozdílu. A obráceně, o jaké lidi přichází země, která jim kvůli zakořeněným předsudkům není schopna nabídnout uznání. Kdo to včas pochopí, ten do svých služeb získá ty nejlepší. A čeká ho růst a rozvoj.

Desítky miliard ročně

Neplatí to přitom jenom pro firmy a instituce. Studie Thomas Reuters Foundation ukázala, že státy jako Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Ukrajina přichází ročně o 2 % ekonomického růstu vinou diskriminace LGBT+ osob. Jde o souhrn faktorů, jako je nerovnost na pracovištích, stigmatizace, „odchod mozků“ do zahraničí, neschopnost přitahovat některé zahraniční investice i zdravotní náklady spojené s léčbou obětí fyzického i psychického násilí.

Sám Donovan připomíná, nakolik svůj rozvoj ve 20. století zabrzdilo třeba katolické Irsko, jehož elita z řad LGBT+ komunity programově celé dekády odcházela trávit svůj produktivní život do Británie, kde se stávala skvělými právníky, ekonomy i politiky. Všechen potenciál, kterým mohli tito lidé táhnout svou rodnou zemi kupředu, získal bez boje jiný stát.

V souvislosti s probíhající technologickou revolucí bude tento trend ještě rychlejší. A důsledky pro zakonzervované státy budou o to fatálnější. Některé prozřetelnější firmy se začínají více otevírat už teď, a státy, které se skutečně dokáží zaměřit na budoucnost, mají ve vedení i v politice obecně osoby s různou životní zkušeností — od žen, přes mladší ročníky až po menšiny.

Tak proč se nepřidat na stranu prozřetelnosti, ať už ji vidíme spíš v ekonomických nebo ve společenských zákonech?