03.06.2021
Emancipace uživatele znamená nebýt vláčen algoritmy
Aktuální doporučení Evropské komise pro internetové platformy jde správným směrem. A to mimo jiné proto, že se konečně věnuje i aspektu, kterému říkám „emancipace uživatele“ a o němž bych se chtěla více rozepsat.
Skutečně svobodné jednání v online prostoru znamená činit informovaná rozhodnutí: co se mi zobrazí, co je mi nabízeno, jaký můj krok je zaznamenán a analyzován ve prospěch inzerentů? A odpovídá obraz, který mi sociální síť ukazuje, alespoň proporčně skutečnosti?
Právě část kontroly chce doporučení vrátit nám, uživatelům. Evropská komise se v dialogu s poskytovateli snaží zasadit o tvorbu takových nástrojů, které vezmou část online reality algoritmům a dají je nám. Všechno nasvědčuje tomu, že jde o nutnou podmínku, máme-li se ještě bavit o tom, že člověk na internetu činí informovaná rozhodnutí, ba dokonce, že je „svobodný“ v pravém slova smyslu.
Kodex si rovněž všímá důsledků toho, že se algoritmy snaží za každou cenu udržet naši pozornost. Vzhledem k tomu, že se sociální sítě stávají ve stále větší míře i prostorem zpravodajství, podporují tyto algoritmy senzacechtivost a v důsledku tak systematicky vytvářejí půdu pro dezinformace.
Je tudíž dobře, že i kodex Evropské komise pracuje s pojmem „bezpečný design“. V takovém rozhraní to mají dezinformace těžší. Existuje řada takových opatření – uživatel by si například mohl nastavit zobrazování příspěvků podle času přidání, a nikoli podle „relevance“, což je princip, který nás dosud uzavírá do informačních bublin a z hlediska společenské soudržnosti a demokracie je jedním z nejnebezpečnějších průvodních jevů stávajícího nastavení sociálních sítí.
Je-li navíc design skutečně kvalitní, nepotřebuje o lidech ani sbírat tolik dat jako doposud. Ani dezinformátoři pak nemusejí mít tak přesnou mušku při cílení svých manipulací. A pokud algoritmy nebudou nadále umožňovat dezinformátorům, aby vydělávali na senzačních polopravdách a budovali si komunity obelhaných, zmizí jeden z ústředních motivů celého pochybného dezinformačního byznysu, kterým je, světe div se, zisk.
Konečně, zveřejněný kodex počítá i s větší transparentností u zadavatelů politické reklamy. Nové nastavení by se mělo umět popasovat s tzv. micro-targetingem, tedy cílením na přesný profil uživatele, které je živnou půdou moderního populismu a další z klíčových rozvratných sil, které ohrožují politickou kulturu a demokracii po celém světě.
Posledně zmíněnému se věnuje i akt o digitálních službách, na kterém se nyní pracuje v Evropském parlamentu. Tato iniciativa naznačuje, že v budoucnu se některé z těchto bodů dostanou i do legislativy, což umožní demokratickým státům sankcionovat poskytovatele v případech, kdy nebudou nová pravidla dodržovat.