TMG 27.5.-2.6.

Mňau lidi,

tento Týden Markéty Gregorové bude trochu méně přinášet nové informace, jako spíš osvětlovat ty, co nejspíš už máte. Což je v pořádku. Od toho tu jsem a s prací s informacemi nikdy nepřestanu! <3

V pondělí jsme brzy ráno odletěli do Bruselu. Po vyhlášení výsledku v neděli v 11 večer jsme každý absolvovali tak osm rozhovorů s novináři. Mně se jeden nepovedl, ale historie se neptá. Nebudu se tedy vymlouvat a omlouvat únavou či odkazovat na rozhovory jiné; prostě se budu učit tak, aby se to už nestalo. .) Po příletu jsem pobíhala po letišti s mobilem před obličejem a snažila se najít místo, kde mi letištní hlášení nebude rušit spojení se Studiem 6 České televize. Asi jsem musela vypadat, že fotím nejdelší selfíčko v historii. Ale povedlo se! (Selfie ne, rozhovor posuďte ve 2:51:10 https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/219411010100527/).

Poté jsme zamířili do ubytka, kde jsme se setkali s Patrickem Breyerem, čtvrtým zvoleným Pirátem, za Německo; a občasnými dalšími návštěvníky, jako jsou bývalí zaměstnanci Julie Redy či člen satirické německé Die Partei, se kterými jsme se buď radili ohledně odpoledního vyjednávání či domlouvali možný postup. Úřadování z kuchyně airbnbčka zní asi trochu bizarně, ale nově zvolení europoslanci mají volný přístup do budovy (respektive možnost vyřídit si kartičku) až poté, co jejich země pošle parlamentu oficiální seznam zvolených osob. Některé to stihnou ještě v pondělí, jiné (mluvím trochu na tebe, ČR!) si daly načas. Ale kuchyně skýtala kávu a dostatek židlí i zásuvek, nebyl tedy důvod k nespokojenosti. Odpoledne jsme se vydali na první vyjednávání s představiteli frakce Greens/European Free Alliance do EP, kam nás vpustili frakční asistenti. Vyjednávání bylo intenzivní a vedlo k vyjasnění některých bariér, i kde to naopak půjde hladce. Po návratu domů jsme proto usedli v kuchyni ještě jednou a asi do dvou ráno připravovali balíček průchozích podmínek.

V úterý se opět vyjednávalo, já jsem zároveň v mezičase navštívila takzvanou “Welcome Village” (Uvítací vesnice), kde je asi sedm stanovišť (fotografie, osobní informace, IT, finance, administrativa,…), kterými procházíte a vyřizujete všechny kroky k tomu, abyste mohli jako europoslanec fungovat. Postupem dní tam však přibývaly fronty a hlavně je každé stanoviště značně na dlouho, ještě mi jich tedy pár zbývá. Jak jsem již psala v jiném příspěvku, zakládala jsem si například na místě online tři další bankovní účty. Domluvili jsme se, že chceme přehledně a transparentně zobrazovat, jaké finance dostáváme a za co, a pro přehlednost bylo toto ideální řešení. Kartičku pro vstup, nejzákladnější proprietu, nicméně již mám!

Ve středu proběhla nějaká další setkání a domluvili jsme se s frakcí G/EFA, za jakých podmínek nám dává smysl se k nim přidat. Je to konkrétně získání našich preferovaných výborů (přičemž většina lidí “zevnitř” mi řekla, že jsme v těch nejvíce silových a chtěných, takže to považujeme za úspěch), delegací a také máme vysoké šance mít zvoleného místopředsedu frakce. Přiložená fotka je z prvního setkání skupiny, kde se probírala budoucnost frakce, její priority a také proběhlo představovací kolečko (mimochodem, máme nejmladší europoslankyni v historii v G/EFA, jedenadvacetilou Dánku. Konečně se cítím adekvátně starší .D).

Ve čtvrtek jsem se vrátila zpět do Prahy, přes Most pozdravit se s rodinou a vyřešit rozbité auto a zpět do Brna. Americký konvoj mi udělal z cesty do Brna nejdelší cestu dne (humoruji, spíš šlo již jen o obyčejné zácpy .)). Také se poprvé začalo přes různé skupiny jako “Pravdou proti neomarxismu” či “Antihavlisté antihavlistům” (vážně?) šířit moje video “Dojezdy”, kde hraju na ukulele a ještě chvíli to nejspíš pojede vzhledem k tomu, že TV Nova mi volala dnes. Jedna věc jsou falešné profily, trollové a lidé plni nenávisti. K těm nyní nemluvím; zatím ani nemohu. Ráda bych to ale stručně vysvětlila všem lidem, které to rozhodilo a neví, co si nyní myslet i mně či Pirátech. Jsem kreativní mysl a člověk, od malička píši básně, povídky, písničky, kreslím. Většina toho je pochybné kvality, jelikož nejsem žádný trénovaný umělec, ale nestydím se za to, protože to dělám pro svou radost. Před asi třemi lety jsem si z rozmaru koupila růžové ukulele, jelikož mi přišlo tak správně bizarní, a chvíli se na něj učila. V té době jsem také nahrála asi čtyři písničky a ironicky si založila kanál ukuLEL (“lel” jako variace na “lol”), kam je nahrála. Jako tehdy dost neznámý člověk to sloužilo veskrze jen pro pobavení mých přátel a dostávala jsem pozitivní zpětnou vazbu. Když se takto uzavřete do své bubliny, nenapadne vás pak, že by to snad mohlo vyvolávat v budoucnu kontroverzi, jelikož pro vás je to zcela jasný humor a nadsázka. Samozřejmě chápu, že smysl pro humor máme každý jiný a lidé pro něj mají i různé hranice a zcela přijímám kritiku “trapnosti”. 🙂 Nemyslím si však, že je nutné tyto mé kreativní počiny spojovat s mou politickou osobou a prací v Evropském parlamentu – vůbec nesouvisí. Ba si troufnu říct, že všichni mí bývalí zaměstnavatelé by vám řekli, že mám trochu divný styl humoru (a jsem celkem hlučná a rozpovídávám vždy celý kancl…), ale s mou prací byli vždy spokojeni. Některé věci prostě oddělit lze. Neházím tedy ukulele do koše, ani se za písně nestydím a nepřestanu být kreativní – to prostě nejde. A pokud vám tento styl nesedí, ale chcete sledovat mou politickou práci, nebudu vám ho aktivně cpát. Klikněte si na odběr toho mého slavného kanálu https://www.youtube.com/channel/UC9sCCCSH8NRsimvToKNZ-aw, jestli se vám zamlouvá má kreativa a půjdeme dál. (Dojezdy jsou nyní skryté před nájezdem fake účtů, jelikož mi přišlo zbytečné je tomu vystavovat. V brzké budoucnosti je opět odkryji.) Děkuji za pochopení a hlavně podporu, kterou mi dáváte v tomto ne úplně lehkém čase. Každá pozitivní zpráva přebije deset negativních. .)

V pátek jsem se setkala s pánem, který dělá zájezdy škol do Bruselu či Štrasburku. Každý europoslanec má možnost z prostředků EP uhradit do nějaké výše ubytování a dopravu až 110 lidí ročně s nějakými minimálními požadavky (skupina min. 10 lidí myslím, a je nutná návštěva oficiální parlamentní prohlídky). Požádala jsem ho také o nějaký rámcový přehled škol, co už tam vezl a vylezly z toho zajímavé údaje o vynechaných regionech. Jakmile se trochu zakotvíme, začneme oslovovat školy i kraje, a to nejen s nabídkou návštěvy EP, ale i besedy přímo na škole. Ráda bych si na to vyhradila minimálně jeden den ob týden, pokud to půjde i častěji, tak častěji. Vypadá to, že pořád opakuji ten termín “informace” a… Máte pravdu! Jen houšť informací. .D

O víkendu jsem se konečně probrala většinou e-mailů, na které v týdnu nezbyl čas a dohnala pár zanedbaných hodin spánku. Jeden z mých nejpoklidnějších víkendů od začátku kampaně, ironicky. Také uvažuji o zavedení pravidelného Streamu Markéty Gregorové (tolik k mému druhu humoru, jo…), jelikož ten z minulého pondělí se vám dle ohlasů líbil, a to nejspíš na středu, aby se to netlouklo s TMG. Tak si nažhavte otázky, já si zas zkusím vyřešit kvalitu světla a obrazu.