TMG 18.2.-24.2.

Mňau lidi,

vypadá to, že Týden Markéty Gregorové bude obsahovat hodně koček. Ne, že bych chtěla lacině sbírat lajky (nebo kočky nebo křečky), ale všimla jsem si, že čím častěji jsem pryč, tím víc se Číča lísá a prakticky se ode mě nehne, jakmile jsem doma. Ale pryč od zlomených srdcí a hurá k tomu, kde jsem tedy zahýbala kočičce tento týden.

Nejnabytější pondělí za poslední dobu začalo už ve 4 ráno, jelikož jsem s David František Wagner letěla na otočku do Bruselu. Pozvala mě totiž báječná Irena Koutská na debatu s českými (a slovenskými) expaty v Bruselu. 2,5 hodinové grilování a mluvení o mně, ideálech i EU bylo intenzivní, ale super. Takovouto zpětnou vazbu nedostávám pořád a posunula mě. A doufám, že se potkáme na samém místě za rok a budeme reflektovat. .) Když už jsem tam jela, domluvila jsem si i meeting s týmem europoslankyně Julie Redy a tzv. policy advisors (političtí rádci je skvělý překlad pro to, co dělají!), co se zabývají zbraněmi a odpovídající legislativou a ve chvilce dostala přehršel informací i materiálů. Co z toho ve stručnosti předat, aby mi pondělí nezabralo týden? Asi podle mě ne moc známou, ale přitom zásadní informaci, že v EP vážně pracují schopní lidé. A jsou to normální lidé, ne nějaký “aparát”, nebo “Brusel”.

V úterý jsem se vrátila a hned zamířila na premiéru Labutího jezera v Brně. Otravovala jsem s tím Piráty už asi čtvrt roku zpátky, že na to určitě musíme jít. Přesně 100 let od prvního uvedení v NdB byl balet znovuobnoven velice důstojně: kostýmy, kulisy, výkony i hudbou. Kultura neupadá!

Ve středu mě vzbudil telefonát od francouzského novináře, který si se mnou povídal skoro hodinu o pirátském hnutí, našich ambicích, úspěchu i ostatních stranách. Vlastně přijemné probuzení, protože to ve mě vymustrovalo dost naděje. Také jsem dochystávala věci, stejně jako celý zbytek týdne, na sobotní akci, která pro mě byla vyvrcholením týdne a dostanu se k ní v sobotním odstavečku.

Ve čtvrtek jsem pobíhala po střeše vítkovského památníku na další vlně focení, tentokrát venkovního. Jelikož je můj obličej náročný na údržbu, přizvala jsem génia líčení, který svůj um vyvážel kdysi i do Švédska (.D), Michailidu Janka. Povedlo se jí to natolik, že její verzi teď na sebe od té doby aplikuji každý den. Děkuji! Telefonicky jsem se v průběhu pózování připojila i na schůzku předsednictva našeho krajského sdružení a odhlasovala dvě usnesení. #onlajnlajf Už jsem vám linkovala, že je máme veřejně a dohledatelně? Určitě ne: https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?f=305&t=32039. A opakování je matkou opakování!

A teď už pátek se sobotou najednou – Panelová diskuze: Jak přicházíme o svobodu?! Mnoho nervů, e-mailů a organizace, ale snad se povedlo. Lidi přišli, diskutovali, networkovali se. Samozřejmě Nobelovku za vyřešení věčné a dokonalé svobody nedostaneme, ale udržovat diskuzi je základ udržení svobody: a to tu jde. .) Díky moc řečníkům ze Sinopsis, Vojtěch Svratkin i Julia Reda, byli jste úžasní!

Teď je taková volnější neděle dodělávání restů, co jsem kvůli prioritní sobotní akci přes týden zanedbávala a za chvíli vyrážím s Tom Vymazal nabrat nějaké šuplíky, protože jsem zjevně osobní řidič lidí. Klidně i ve tři ráno z plesu. Pro lidi jako Philippe-Albert Pastesoignons je tu Nissánek vždy. A já tu snad budu co nejčastěji pro kočičku.