TGM 18.3.-24.3.

Mňau lidi,

začala jsem dávat své Týdny Markéty Gregorové i na web http://gregorova.eu/tmg/ a díky tomu zjistila, že jsme již u čísla osm! Nedokážu uvěřit své dedikaci. Tak pojďme na to i po osmé.

V pondělí nebylo moc teplo, což si pamatuji proto, že jsem první polovinu dne strávila mrznutím na Obilňáku při točení videa s Petr Springinsfeld týkajícího se záchrany Internetu a boje před zlými nahrávacími roboty https://www.facebook.com/gregorova.marketka/posts/10213809803785752. Jak lze vidět v přiloženém gifu, je někdy těžké kouzlu robůtků odolat, ale nenechte se jimi ošálit! Druhou půlku dne jsem naopak mrzla v areálu (a na střechách) brněnského výstaviště, jelikož jsme si jako představenstvo požádali o prohlídku a provedení po areálu. Je jedna věc znát areál jako běžný návštěvník a rozhodovat o jeho osudu, druhá věc je znát i jeho provozní zákoutí a fíčury. Vlastně by se tedy mohl můj pondělek označit za Den za informovaná rozhodnutí. .)

Cesta do Prahy proběhla tentokrát v úterý. Ve vlaku jsem dořešila připomínky našeho mediálního týmu k videu a přijela na trénink debatních schopností s Ivan Bartos, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa. Ivan zastával imaginární personu pana Zrzavého, nerozhodnutého voliče mezi ANO a SPD. Díky za nezapomenutelnou zkušenost. .) Občas mě trochu mrzí, že budu často souzena podle výkonu v debatě či rozhovoru namísto udělané práce, ale patří to holt k balíčku “politika” a tak je třeba se naučit i to.

Ve středu a čtvrtek jsem se věnovala hlavně finalizaci příprav na sobotní demonstrace a vyřizování povinností souvisejících s vedením Evropské pirátské strany (PPEU). Což, pokud váháte, co v té funkci vlastně dělám, může být třeba vyplňování zahraniční varianty Volební kalkulačky (Euromat), nebo nachystání podkladů na sobotní Mumble meeting (něco jako Skype, akorát svobodné!) s předsednictvem PPEU, jelikož jsme měli hodně věcí k řešení. Kdyby vás to zajímalo detailněji, tak může přijít jako posluchač každý a záznamy jsou veřejné. Stačí sledovat https://european-pirateparty.eu/, scházíme se každý měsíc!

Tento víkend byl pro mě velice… jedinečný, leč ne v pozitivním slova smyslu. V listopadu jsme se s kamarádem domluvili, že pojedeme do Švýcarska na stand-up Dylana Morana. Koupili letenky, lístky. Z různých důvodů jsem chtěla navštívit Švýcarsko už asi 10 let, takže jsem se adekvátně tomu těšila; poslední cosi-jako-dovolenou jsem navíc měla před rokem, o to víc to tedy měl být dokonalý víkend. Sice mě mrzelo, že vyvrcholení taktéž roční práce na kampani proti směrnici o copyrightu přítomna nebudu, ale ne vše se dá naplánovat.

To se však bohužel také potvrdilo minulý pátek. Váhala jsem, zdali to sdílet, ale nakonec jsem se rozhodla to krátce zmínit, jelikož to pro mě byl důležitý člověk. Kdo se mnou četl nějaké rozhovory v posledním roce, mohl si povšimnout, že jsem párkrát zmínila svého dědu jako toho, který mě první nadchl do politiky a veřejného dění. V krásných 88 letech teď zemřel a tuto sobotu jsme se sešli v rodinném kruhu. Člověk si v takových chvílích uvědomí, jak jsme sobecké bytosti – moc mě mrzí, že zrovna on nebude moci sledovat, kam politicky rostu a já s ním nebudu moci své směřování probírat a sdílet. Ale je to součást života a musíme ho umět žít i sami. Děkuju za vše, dědo.

Život pak chtějí mít lidé logicky k žití. Děkuju všem, kteří se starají a šli v sobotu i za mě do ulic. A je jedno, jestli je to zrovna Internet, planeta, nebo něco blízké vašemu srdci, kvůli čemu se zaktivizujete – každé vystoupení z komfortní zóny má smysl. Pokud v tom totiž nepřesvědčíte jiné, přesvědčíte aspoň sami sebe.

A teď už dost citátů jak vystřižených z generátoru (což jim ani ze špetky neubírá na pravdivosti!) a užijte si zbytek víkendu. Začíná jaro.